Takže tady je povídka, kterou psala moje sestřenka :-) Já osobně si myslim, že se jí moc moc moc povedla, ale jí se to furt nelíbí. :-P Tak sem jí tak trochu proti její vůli zveřejnila, abyste to mohli posoudit ;-D
"Nenávidím Tě, Bille!" zašeptám nenávistně.
"Lucinko, počkej... já nechtěl jsem... Miluji tě..."
Cože??? Prej, že nechtěl!
"Bille, kašli na ní, máš tu přece mě..." slyším ještě tu fiflenu, se kterou sem viděla svého kluka, vlastně už bývalého kluka Billa Kaulitze. Nenávidím Billa, nenávidím tu krávu, NENÁVIDÍM CELEJ SVĚT!!!
Po čtrnácti dlouhých dnech od toho, co jsem se rozešla s Billem, zapnu konečně mobil, kterej jsem hned "po tom" vypla, a kterej je nabitej SMSkama od kámošů a... a Billa, ty rovnou mažu. Zazvoní mi i upomínka, že bych si měla dojít na gyndu. Hm, tak tam zejtra zajdu... Vůbec nevím, co mám dělat. Do školy jsem odmítla chodit, na kámoše nemám náladu a už nemám ani Billa, aby mě utěšil! Všechen stres zahánim jídlem. Začnu vzpomínat, na to, co jsme s Billem spolu všechno prožili. Seznámení, první polibek, prázdniny na Krétě a tam i první milování... večer, při přílivu na pláži... a znovu se rozbrečim... Po chvilce usnu...
Vzbudím se až ráno. No jo, dneska mám jít na tu gyndu. Začnu se pomalu připravovat.
Když vypadnu z baráku, jdu na městskou a po děsný cestě busem, kdy si myslím, že se asi pozvracim, protože je mi z těch páchů na nic, vystoupim u budovy s nápisem POLIKLINIKA. Přemístila sem se do čekárny do ordinace gynekologie. Všude spoustu budoucích maminek. Třeba by to někdy takhle mohlo vypadat u mě a u Billa. Nemohlo! Bill je minulost a já musím žít přítomností! Dám sestřičce, která vyjde z ordinace mojí kartičku a dřepnu si zpátky na židli.
"Steiberová!" zavolá sestřička moje jméno. Já tu normálně usla! To je děsný, pořád sem unavená. Vpadnu do ordinace a pozdravim doktorku. Následuje to šílený vyšetření...
"Gratuluji, mladá maminko!" poblahopřeje mi doktorka po vyšetření a to "mladá maminko" mi pořád nějak nejde do hlavy.
"Co? Mladá maminko?"
"No jste těhotná" oznámí mi novinku, která mě fakt zaskočí!
"Co? Já?" podivím se a náhle si vzpomenu na tu párty u Gustava... tam jsme se s Billem trošku napili a pak se milovali na zahradě a... a bez ochrany! Teď už je mi to všechno jasný!
"Já ale nemám pro to děcko tatínka!" vykřiknu.
"Vy nevíte, s kým to máte?"
"To jo ale... no to je jedno. Každopádně si ho nechám..."
"Dobře, kdybyste si to náhodou rozmyslela, přijďte tak do týdne."
"Jo jasně."
"Tady máte ještě těhotenský průkaz" podá mi malou kartičku.
"Díky a nashle..."
"Nashledanou."
Doma přemýšlim, jestli to mám říct Billovi. Je toho malýho otec, měl by to vědět! Ale co když mi to neuvěří?! Řekne mi, že jsem si to "uhnala" s někým jiným! Ne, to by neřek. Najednou mi zapípá mobil. SMSka od Billa... zase... Tentokrát si jí přečtu.
AHOJ LUCY. PROSIM PRIJD DNES V 7 HODIN NA NASE MISTO DO PARKU.CHCI TI TO VSECHNO VYSVETLIT.MILUJI TE,TVUJ BILL.
Jak může napsat TVŮJ?! Ale já ho asi taky pořád miluju. Ne! Nemůžu ho milovat po tom, co mi udělal! Ale půjdu tam. Vmetu mu do obličeje, že spolu čekáme dítě a odejdu. On za to taky může, tak ať se stará! Tý jo, já v 16 čekám dítě, který nejspíš ani nebude žít s vlastním tátou! Měla bych to říct mámě... Ne, nemůžu jí to ještě říct, zatím ještě ne... Už je 5 hodin. Musím se trochu upravit, aby aspoň věděl, o co přišel! Na sebe si vezmu riflovou mini a černý tílko s kamínkovou lebkou. Svoje dlouhý, nazrzlý vlasy si nechám rozpuštěný. V půl 6 vyrážim.
Bill opravdu v parku na našem místě pod velkým dubem čeká! Tam jsme se poprvý políbili... přesně si to dokážu vybavit... Jakmile mě spatří, usměje se. Asi mě nečekal. Já k němu jdu s výrazem Ledové královny. Ale stejně mu to děsně sluší!!!
"Ahoj" pozdraví mě a hned mě chce na přivítanou vzít do náručí a políbit. Ucuknu mu.
"Co se děje?" zeptá se nechápavě a já totálně vybuchnu.
"Co se děje?! Ty se ptáš, co se děje?!" řvu.
"Tak já ti povím, co se děje! Čekáme spolu dítě, víš?! A ty klidně vohrabáváš nějakou děvku! To je lepší v posteli než já, nebo proč s ní vlastně seš? To jí miluješ?!"
"Kathrin je jenom kamarádka. A s tim dítětem... to je jenom vtip, ne?"
"Ne, to není vtip! Jsem v prvním měsíci" oznámím mu.
"Já postarám se o Vás, jenom mi Lucy odpusť, prosím, Miluji Tě..."
"Já..." začnu z vostra, ale nakonec stejně vyměknu. "Taky Tě miluji, Bille... Nevím, co mám dělat. Je mi tepr 16 a už čekám dítě!" začnu mu brečet v náručí.
"Neboj, to zvládneme, všechno bude fajn... snad..."
"Lucinko, počkej... já nechtěl jsem... Miluji tě..."
Cože??? Prej, že nechtěl!
"Bille, kašli na ní, máš tu přece mě..." slyším ještě tu fiflenu, se kterou sem viděla svého kluka, vlastně už bývalého kluka Billa Kaulitze. Nenávidím Billa, nenávidím tu krávu, NENÁVIDÍM CELEJ SVĚT!!!
Po čtrnácti dlouhých dnech od toho, co jsem se rozešla s Billem, zapnu konečně mobil, kterej jsem hned "po tom" vypla, a kterej je nabitej SMSkama od kámošů a... a Billa, ty rovnou mažu. Zazvoní mi i upomínka, že bych si měla dojít na gyndu. Hm, tak tam zejtra zajdu... Vůbec nevím, co mám dělat. Do školy jsem odmítla chodit, na kámoše nemám náladu a už nemám ani Billa, aby mě utěšil! Všechen stres zahánim jídlem. Začnu vzpomínat, na to, co jsme s Billem spolu všechno prožili. Seznámení, první polibek, prázdniny na Krétě a tam i první milování... večer, při přílivu na pláži... a znovu se rozbrečim... Po chvilce usnu...
Vzbudím se až ráno. No jo, dneska mám jít na tu gyndu. Začnu se pomalu připravovat.
Když vypadnu z baráku, jdu na městskou a po děsný cestě busem, kdy si myslím, že se asi pozvracim, protože je mi z těch páchů na nic, vystoupim u budovy s nápisem POLIKLINIKA. Přemístila sem se do čekárny do ordinace gynekologie. Všude spoustu budoucích maminek. Třeba by to někdy takhle mohlo vypadat u mě a u Billa. Nemohlo! Bill je minulost a já musím žít přítomností! Dám sestřičce, která vyjde z ordinace mojí kartičku a dřepnu si zpátky na židli.
"Steiberová!" zavolá sestřička moje jméno. Já tu normálně usla! To je děsný, pořád sem unavená. Vpadnu do ordinace a pozdravim doktorku. Následuje to šílený vyšetření...
"Gratuluji, mladá maminko!" poblahopřeje mi doktorka po vyšetření a to "mladá maminko" mi pořád nějak nejde do hlavy.
"Co? Mladá maminko?"
"No jste těhotná" oznámí mi novinku, která mě fakt zaskočí!
"Co? Já?" podivím se a náhle si vzpomenu na tu párty u Gustava... tam jsme se s Billem trošku napili a pak se milovali na zahradě a... a bez ochrany! Teď už je mi to všechno jasný!
"Já ale nemám pro to děcko tatínka!" vykřiknu.
"Vy nevíte, s kým to máte?"
"To jo ale... no to je jedno. Každopádně si ho nechám..."
"Dobře, kdybyste si to náhodou rozmyslela, přijďte tak do týdne."
"Jo jasně."
"Tady máte ještě těhotenský průkaz" podá mi malou kartičku.
"Díky a nashle..."
"Nashledanou."
Doma přemýšlim, jestli to mám říct Billovi. Je toho malýho otec, měl by to vědět! Ale co když mi to neuvěří?! Řekne mi, že jsem si to "uhnala" s někým jiným! Ne, to by neřek. Najednou mi zapípá mobil. SMSka od Billa... zase... Tentokrát si jí přečtu.
AHOJ LUCY. PROSIM PRIJD DNES V 7 HODIN NA NASE MISTO DO PARKU.CHCI TI TO VSECHNO VYSVETLIT.MILUJI TE,TVUJ BILL.
Jak může napsat TVŮJ?! Ale já ho asi taky pořád miluju. Ne! Nemůžu ho milovat po tom, co mi udělal! Ale půjdu tam. Vmetu mu do obličeje, že spolu čekáme dítě a odejdu. On za to taky může, tak ať se stará! Tý jo, já v 16 čekám dítě, který nejspíš ani nebude žít s vlastním tátou! Měla bych to říct mámě... Ne, nemůžu jí to ještě říct, zatím ještě ne... Už je 5 hodin. Musím se trochu upravit, aby aspoň věděl, o co přišel! Na sebe si vezmu riflovou mini a černý tílko s kamínkovou lebkou. Svoje dlouhý, nazrzlý vlasy si nechám rozpuštěný. V půl 6 vyrážim.
Bill opravdu v parku na našem místě pod velkým dubem čeká! Tam jsme se poprvý políbili... přesně si to dokážu vybavit... Jakmile mě spatří, usměje se. Asi mě nečekal. Já k němu jdu s výrazem Ledové královny. Ale stejně mu to děsně sluší!!!
"Ahoj" pozdraví mě a hned mě chce na přivítanou vzít do náručí a políbit. Ucuknu mu.
"Co se děje?" zeptá se nechápavě a já totálně vybuchnu.
"Co se děje?! Ty se ptáš, co se děje?!" řvu.
"Tak já ti povím, co se děje! Čekáme spolu dítě, víš?! A ty klidně vohrabáváš nějakou děvku! To je lepší v posteli než já, nebo proč s ní vlastně seš? To jí miluješ?!"
"Kathrin je jenom kamarádka. A s tim dítětem... to je jenom vtip, ne?"
"Ne, to není vtip! Jsem v prvním měsíci" oznámím mu.
"Já postarám se o Vás, jenom mi Lucy odpusť, prosím, Miluji Tě..."
"Já..." začnu z vostra, ale nakonec stejně vyměknu. "Taky Tě miluji, Bille... Nevím, co mám dělat. Je mi tepr 16 a už čekám dítě!" začnu mu brečet v náručí.
"Neboj, to zvládneme, všechno bude fajn... snad..."
Autor: TokioLuc!nka
Mno tááákže Lusifíku, ať se ti to líbí nebo ne, ta povídka je úpe moc ouža a moc moc moc se ti povedla!!! ;-) A nebudu se s tebou o tom bavit!!! :-) Sem byla do ní úpe zažraná, voči přilepený na monitoru... fakticky... :-D Až napíšeš další, tak si piš, že ji zveřejnim xD :-))) :-*