Každý by měl projít kolem stolu a vzít kondomy. Durex, Trojan a kondomy, které svítí ve tmě, kvůli vzdělávací kampani hudebního průmyslu, před vchodem do legendárního klubu Filore NY.
Přítomným 800 je od 6 do 16 let, kteří křičí, ječí a vyvádí, jak tomu většinou u dívek je v hororech. Drží vlastnoručně udělané plakáty v naprosté extázi. "Bill ich liebe dich." je napsáno na jednom. Nebo "Gustav ziehe dein Shirt aus". Jedna drží svoji podprsenku pyšně ve vzduchu. Vypadá to, že v pondělním večeru na Manhattanu je možné cokoli. Bodyguard, který měl udržovat dívky od podia říkal: "300 hard rockových fanoušků by bylo tisíckrát lepších."
Schrei. Všechny tyhle hysterky čekaly poslední týden jen na jedno: Tokio Hotel. Německou klučičí kapelu, se složitými účesy, která dobývá právě teď největší hudební obchod: TH jdou do Ameriky. Kluci z Magdeburgu hráli pět koncertů na druhé straně Atlantiku: jeden v Torontu, jeden v Montrealu, jeden v LA a dva v NY. Lístky do tohohle promo turné byli vyprodané během několika minut. Lístky se na Ebay prodávali i za 800$. Jedna teen fanynka v LA držela svůj plakát "Investovala jsem více než 3000$ abych byla na třech koncertech TH" I hip-hopová legenda Jay-Z byl v Roxy na Sunset Boulevardu, aby si poslechnul tyhle kluky z Německa. A známý New York Times napsal "Divoké uvítání pro německou teen-pop kapelu" jako titulek na kulturní stránku a shledával koncert jako "Zvláštně divokým začátkem". Ale Bill Kaulitz (18, zpěv), Tom Kaulitz (18, kytara), Georg Listing (20, basa) a Gustav Schäfer (19, bicí) překvapivě ještě v Americe nevydali album. To vyjde v květnu/červnu.
"Zjistila jsem o nich na internetu a byla okamžitě fanynka," říká Angelica, 16 let z Brooklynu a dává odkazy na Youtube a Myspace, kde jsou američtí fanoušci. Je tu se svojí matkou Catherine, která nechce říct svůj věk a přinesla si prášky na hlavu sebou. "Ne kvůli muzice," říká, "ale protože tu tolik ječí." V půl sedmé večer nastal čas, kdy se dveře Filmore otevřely a rodiče TH fanoušků šli vzadu v klubu k baru. V osm večer konečně německý zázrak vystoupil na podium. Konečně si mamka vzala prášky na hlavu a zvednou se stovky foťáků, hned jak kapela začne s "Ready Set Go". Člověk musí uznat, že je tu něco na těhle klucích z východu. Kdybyste byli 12letá dívka, nejspíš byste byli taky ohromeni.
Übers Ende der Welt. Nejenom v Berlíně, Paříži a Moskvě, ale taky v Severní Americe se fanoušci shledávají s písněmi od Tokio Hotel, což může mít dopad na deníky teenagerů: mix slaboty, s budoucím strachem a srdceryvností. Taková je puberta po celém světě. A TH k tomu udělali takový soundtrack. Z jejich debutového alba "Schrei" prodali přes 1,5 milionů kopií, 350 000 lidí bylo na jejich prvním turné. Takové to ve starém světě nebylo. Naštěstí tu ale stále jsou fanoušci kteří si kupují CD v obchodech, než aby to stahovali ilegálně.
Jeden ze čtyř mužů, který se ukrývá v pozadí za kapelou je David Jost. 35letý muž s trikem a úzkými džíny má okouzlující úsměv: "Takhle to začínalo ve Francii a Rusku," jen září a dívá se jako pyšný otec na ty nadšené fanoušky z balkonu ve Filmore.
Jost je producent, manager a velký přítel těhle čtyř kluků na podiu. Píšou spolu hodně písní se zpěvákem Billem. "Bill v sobě skrývá velké emoce," říká. "Někdy stojí před vámi a jeho výška klade důraz a v příští chvíli začne zářit, jako když slunce se schovává a svítí na ulice. Takový je frontman Bill, takového najdete jednoho v každém století, když chcete."
Takový je Bill s rozcuchanými vlasy, černými linkami kolem očí a nalakovanými nehty, hermafroditní a nějak křehký a hrdý. Ale taky sexy.
Přeložila Íťule pro --- www.itule.blog.cz --- Kopírovat se zdrojem děkuji...