Jak by jste popsali vaši hudbu někomu, kdo ji ještě neslyšel?
Tom: Obecně je to německý rock. Je to hodně kytary a bubnů ….opravdu energetický. Vždy jsme zkoušeli tvořit vlastní sound, ten, který bude pro Tokio Hotel jedinečný. Je to těžké popisovat, ale na začátku našich písni vždy poznáte, že je to Tokio Hotel.
Můžete nám trochu říct o plánech pro US a Kanadu?
Tom: Jsme hodně nadšení, že se o naši hudbu zajímají lidé z US a Kanady. Mám tím na mysli, že jsme německá skupina a teď jsme měli příležitost hrát i v zámoří. Je to neuvěřitelné a neobvyklé pro německé skupiny.
Bill: Opravdu nemáme nějaký určitý plán nebo určené cíle. Jen chceme hrát živě jen jak to půjde, setkat se s našimi fanoušky, ujmout se šance a ze všeho se těšit.
Na co se těšíte do Severní Ameriky?
Bill: Minulý rok jsme byli v New Yorku a L.A. …absolutně jsme to milovali. Jsme skuteční fanoušci velkoměst a obě měli co jsme očekávali. Už jsme zahráli dva koncerty - jeden v Montreálu a jeden v Torontu. Fanoušci byli neuvěřitelní. Nikdo nečekal, že o nás budou vědět a potom jsme dostali velké jásající přivítání- bylo to fantastické.
Tom (usmívá se): Musím říct, že co jsme doposud viděl, tak holky byly pěkné - rozhodně volba na nějakou akci.
V Evropě již máte mnoho fanoušků. Myslíte si, že američtí fanoušci se budou od těch evropských nějak lišit jako publikum? A jak?
Bill: Je těžké říct rozdíl mezi každou zemí od každého jednotlivého fanouška ukazuje jeho osobnost v jedinečných cestách. Chci nazývat naše fanoušky velmi energetickými. Jsou v záběru a blízko nás - oni tenhle život na cestách žijí s námi. Ať jsme kdekoliv, jsou tam také. Pokud jsme si všimli na internetu, se zdá, že američtí fanošci to budou sdílet. My jsme takhle přišli a odešli a cítíme, že jsme to dělali poprvé. Nemůžeme se dočkat až se s vámi setkáme.
Tom (směje se): Jo, a po celém světě je tolik hezkých holek.
Na temnější poznámku, byli jste označeni jako "uděláni k prodeji" kvůli spolupráci na textech s producenty. Jak se cítíte? Jaké jsou vaše názory na tuhle věc?
Bill: Ve skutečnosti se o to moc nestaráme.
Tom: Takhle to v hudebním showbyznyse chodí. Jakmile jste úspěšní, zvláště když se to stává tak rychle jako nám, lidé si hned myslí: stop, to musí být umělé.
Bill (směje se): Jo, ale můžeme říct, že naše skupina existuje 7 let. Já začal s psaním v sedmi, pak k hudbě přišel i Tom. Pak se setkali s Georgem a Gustavem a založili skupinu. Co vidíte a slyšíte dnes, je to na čem jsme sedm let pracovali.
V rámci vaši kariéry, na co jste hrdí?
Tom: Nenazýval bych to jako pýchu, ale jako štěstí . Pamatuji si, když jsme vystupovali v klubech pro 5 lidí, kteří přišli a o nás se nezajímali, jen o pivo. Teď hraje v Kanadě a ve Státech a chystá se naše třetí evropské turné - neuvěřitelné! To je to, co jsme vždy chtěli: cestovat a hrát živě jak jen to bude možné. Lidi se s námi spopují! Doufáme, že to budeme moc dělat dokud to bude možné …teoreticky do konce života.
Všichni máte velmi různé styly, jak je pro vás image vaši skupiny důležitá?
Bill: Vždy jsme byli odlišní. Když se podíváte na naše staré fotky, můžete říkat jaký každý byl a náš styl jsme si tvořili brzo. Když jsme dostali nahrávací smlouvu, nejdůležitější pro nás bylo aby jsme byli sami sebou a mohli se oblékat jak chceme my. Nechtěli jsme mít stylistu aby nám říkal co si máme obléct. Tohle není naše. Myslete si, že naše hudba a osoba jdou spolu. Nikdy jsme nechtěli nosit masky a předstírat něco co nejsme. Takže to, co vidíte je to, jací jsme.
Jaké nejzábavnější drby jste o sobě slyšeli?
Bill: Dokonce nevím kde začít. Je jich moc. Jednou jsem našel, že jsem se zabil na hotelovém pokoji. Daší bylo, že jsem se na svých 18. narozeninách opil a dal na jedno fórum příspěvek - to bylo veselé.
Tom (směje se): Ne, nejzábavnější bylo oznámení, že zbývající tři nejsou panicové!
Co teď aktuálně posloucháte?
Tom: Všichni posloucháme odlišnou hudbu. Já poslouchám jen německý hip hopp.
Bill: Já poslouchám různé interprety jako Nena, Green Day, Coldplay, Keane, Placebo …záleží jakou mám náladu.
Gustav: Já miluji Metallicu a Foo Fighters.
Georg: Já mám rád Oasis a Fall Out Boy.
Co by lidi překvapilo, kdyby se něco o vás dozvěděli?
Tom: Dobře, na to se musíte zeptat ostatních - oni se o mě učí každý den.
Všichni: Ohhhhhh!
Bill: Věděli jste, že Georgovo celé jméno je Georg Moritz Hagen?
Moc vám děkuji za tenhle rozhovor! Do budoucna vám přeji vše nejlepší. Nějaká poslední slova pro americké fanoušky?
Bill: Chceme poděkovat našim fanouškům, kteří nás podporují - umožili nám sem přijít a hrát živě. Jsme tak nadšeni odezvou, kterou nám dáváte a nemůžeme se dočkat až vás uvidíme! Mockrát děkujeme!
Tom: Obecně je to německý rock. Je to hodně kytary a bubnů ….opravdu energetický. Vždy jsme zkoušeli tvořit vlastní sound, ten, který bude pro Tokio Hotel jedinečný. Je to těžké popisovat, ale na začátku našich písni vždy poznáte, že je to Tokio Hotel.
Můžete nám trochu říct o plánech pro US a Kanadu?
Tom: Jsme hodně nadšení, že se o naši hudbu zajímají lidé z US a Kanady. Mám tím na mysli, že jsme německá skupina a teď jsme měli příležitost hrát i v zámoří. Je to neuvěřitelné a neobvyklé pro německé skupiny.
Bill: Opravdu nemáme nějaký určitý plán nebo určené cíle. Jen chceme hrát živě jen jak to půjde, setkat se s našimi fanoušky, ujmout se šance a ze všeho se těšit.
Na co se těšíte do Severní Ameriky?
Bill: Minulý rok jsme byli v New Yorku a L.A. …absolutně jsme to milovali. Jsme skuteční fanoušci velkoměst a obě měli co jsme očekávali. Už jsme zahráli dva koncerty - jeden v Montreálu a jeden v Torontu. Fanoušci byli neuvěřitelní. Nikdo nečekal, že o nás budou vědět a potom jsme dostali velké jásající přivítání- bylo to fantastické.
Tom (usmívá se): Musím říct, že co jsme doposud viděl, tak holky byly pěkné - rozhodně volba na nějakou akci.
V Evropě již máte mnoho fanoušků. Myslíte si, že američtí fanoušci se budou od těch evropských nějak lišit jako publikum? A jak?
Bill: Je těžké říct rozdíl mezi každou zemí od každého jednotlivého fanouška ukazuje jeho osobnost v jedinečných cestách. Chci nazývat naše fanoušky velmi energetickými. Jsou v záběru a blízko nás - oni tenhle život na cestách žijí s námi. Ať jsme kdekoliv, jsou tam také. Pokud jsme si všimli na internetu, se zdá, že američtí fanošci to budou sdílet. My jsme takhle přišli a odešli a cítíme, že jsme to dělali poprvé. Nemůžeme se dočkat až se s vámi setkáme.
Tom (směje se): Jo, a po celém světě je tolik hezkých holek.
Na temnější poznámku, byli jste označeni jako "uděláni k prodeji" kvůli spolupráci na textech s producenty. Jak se cítíte? Jaké jsou vaše názory na tuhle věc?
Bill: Ve skutečnosti se o to moc nestaráme.
Tom: Takhle to v hudebním showbyznyse chodí. Jakmile jste úspěšní, zvláště když se to stává tak rychle jako nám, lidé si hned myslí: stop, to musí být umělé.
Bill (směje se): Jo, ale můžeme říct, že naše skupina existuje 7 let. Já začal s psaním v sedmi, pak k hudbě přišel i Tom. Pak se setkali s Georgem a Gustavem a založili skupinu. Co vidíte a slyšíte dnes, je to na čem jsme sedm let pracovali.
V rámci vaši kariéry, na co jste hrdí?
Tom: Nenazýval bych to jako pýchu, ale jako štěstí . Pamatuji si, když jsme vystupovali v klubech pro 5 lidí, kteří přišli a o nás se nezajímali, jen o pivo. Teď hraje v Kanadě a ve Státech a chystá se naše třetí evropské turné - neuvěřitelné! To je to, co jsme vždy chtěli: cestovat a hrát živě jak jen to bude možné. Lidi se s námi spopují! Doufáme, že to budeme moc dělat dokud to bude možné …teoreticky do konce života.
Všichni máte velmi různé styly, jak je pro vás image vaši skupiny důležitá?
Bill: Vždy jsme byli odlišní. Když se podíváte na naše staré fotky, můžete říkat jaký každý byl a náš styl jsme si tvořili brzo. Když jsme dostali nahrávací smlouvu, nejdůležitější pro nás bylo aby jsme byli sami sebou a mohli se oblékat jak chceme my. Nechtěli jsme mít stylistu aby nám říkal co si máme obléct. Tohle není naše. Myslete si, že naše hudba a osoba jdou spolu. Nikdy jsme nechtěli nosit masky a předstírat něco co nejsme. Takže to, co vidíte je to, jací jsme.
Jaké nejzábavnější drby jste o sobě slyšeli?
Bill: Dokonce nevím kde začít. Je jich moc. Jednou jsem našel, že jsem se zabil na hotelovém pokoji. Daší bylo, že jsem se na svých 18. narozeninách opil a dal na jedno fórum příspěvek - to bylo veselé.
Tom (směje se): Ne, nejzábavnější bylo oznámení, že zbývající tři nejsou panicové!
Co teď aktuálně posloucháte?
Tom: Všichni posloucháme odlišnou hudbu. Já poslouchám jen německý hip hopp.
Bill: Já poslouchám různé interprety jako Nena, Green Day, Coldplay, Keane, Placebo …záleží jakou mám náladu.
Gustav: Já miluji Metallicu a Foo Fighters.
Georg: Já mám rád Oasis a Fall Out Boy.
Co by lidi překvapilo, kdyby se něco o vás dozvěděli?
Tom: Dobře, na to se musíte zeptat ostatních - oni se o mě učí každý den.
Všichni: Ohhhhhh!
Bill: Věděli jste, že Georgovo celé jméno je Georg Moritz Hagen?
Moc vám děkuji za tenhle rozhovor! Do budoucna vám přeji vše nejlepší. Nějaká poslední slova pro americké fanoušky?
Bill: Chceme poděkovat našim fanouškům, kteří nás podporují - umožili nám sem přijít a hrát živě. Jsme tak nadšeni odezvou, kterou nám dáváte a nemůžeme se dočkat až vás uvidíme! Mockrát děkujeme!